Měsíc utekl, žádné faktury, žádné DPH k odvodu – tak není co řešit, ne? U plátce DPH bohužel je. I když nemáte jedinou transakci, přiznání k DPH podat musíte – jako tzv. nulové. V tomto článku si vyjasníme, co se podává i při nulové aktivitě, co naopak ne, a jak na to.
Přiznání k DPH se podává i prázdné
Jako plátce DPH máte povinnost podat přiznání za každé zdaňovací období, i když v něm nebyla žádná zdanitelná plnění. Podáte tedy nulové (prázdné) přiznání – formálně stejné jako běžné, jen s nulami. Nepodání není výjimka „protože nebylo co přiznat", ale opožděné tvrzení daně se všemi důsledky.
Co naopak při nulové aktivitě nepodáváte
Tady je důležitý rozdíl, který mate spoustu lidí:
- Kontrolní hlášení – když nemáte žádnou transakci, která by do něj patřila, nepodáváte ho. Neexistuje „nulové kontrolní hlášení".
- Souhrnné hlášení – podává se jen za období, ve kterých jste měli plnění do EU. Bez nich se nepodává.
Jinými slovy: přiznání ano vždy, kontrolní a souhrnné hlášení jen když je co hlásit.
Týká se to i identifikované osoby?
Ne tak striktně. Identifikovaná osoba podává přiznání jen za měsíce, ve kterých skutečně měla přeshraniční plnění – nulové přiznání každý měsíc nepodává. Povinnost „vždy i nulové" se týká plného plátce DPH.
Do kdy nulové přiznání podat
Termín je stejný jako u běžného přiznání – do 25. dne po skončení zdaňovacího období (měsíčně nebo čtvrtletně). Přehled všech lhůt a sankcí najdete v článku Lhůty a pokuty u DPH.
Jak ho podat rychle
Nulové přiznání je otázka chvilky – v Dokladníku vygenerujete prázdné přiznání jako XML připravené k odeslání přes EPO, takže ani „měsíc bez faktur" nemusíte řešit ručně přes formuláře. Detailní postup vyplnění je v článku Přiznání k DPH pro OSVČ krok za krokem.